Tomáš Přibyl: Věřím, že se člověk na Marsu projde za méně než dvacet let

Před dvaceti lety neexistovala, před deseti lety byla vysmívaná, dnes je SpaceX nejsilnějším hráčem v kosmonautice. Ve vlastní režii postavila nejsilnější raketu dnešní doby Falcon Heavy, provozuje nákladní i pilotovanou verzi lodi Dragon, opakovaně startuje s „repasovanými“ nosiči Falcon, chystá monstrózní meziplanetární loď jako vystřiženou ze sci-fi filmů…Ale žádné sci-fi to není. Je to smělá realita Eleona Muska, třetího nejbohatšího člověka planety, který se rozhodl mimo jiné kolonizovat Mars. Právě o těchto odvážných plánech lidstva v zastoupení projektu SpaceX přijede v neděli na festival povídat expert na kosmonautiku a kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl.

V posledních letech se roztrhl pytel s úspěchy letů do vesmíru. Vděčíme za to hlavně soukromým společnostem, jako je právě SpaceX Elona Muska, o kterém budete na festivalu přednášet. Zdá se tedy, že vesmír začíná být opět v centru pozornosti. Čím to je? A co se stalo tím impulzem, který znovu rozvířil vesmírné závody?

Kosmonautika se dostala do středu pozornosti právě tím, že se něco děje. Podívejme se na poslední dvě dekády minulého a první tohoto století. Létaly raketoplány, stavěla se stanice Mir, pak ISS – ale to pořád dokola, nedělo se nic nového. Kosmonautika začala přešlapovat na místě. Vizionáři jako Elon Musk nebo Jeff Bezos ale letům do vesmíru dali „šťávu“, přicházejí neustále s něčím novým a boří staré zavedené pořádky.

A co se stalo impulzem této změny? Myslím, že ten impulz nebyl jeden. Prostě dozrála doba: společensky i technologicky. Domnívám se, že kdyby přišel Elon Musk o dvacet let dříve, neuspěl by. NASA chtěla zahájit komerční lety v době, kdy on vstoupil na scénu. Máme dnes technologie, které jsme v osmdesátých a devadesátých letech neměli. Těžko by tehdy své vize naplnil. A takto bychom mohli pokračovat. Prostě se sešlo několik šťastných okolností – a kosmonautika po letech přešlapování chytá druhý dech.

Není tajemstvím, že životním snem a cílem Elona Muska je dostat člověka na Mars. Co myslíte, dožije se toho ještě naše generace?

Jeden starý bonmot říká, že lidé na Marsu přistanou za dvacet let – a ještě pár desítek let to bude platit. Elon Musk je trochu větší optimista, hovoří o pilotované misi na Mars v řádu několika let. Což se asi nepovede, ale na druhé straně má tímto směrem dobře nakročeno. Takže věřím, že se člověk na Marsu projde za méně než dvacet let. Většina z nás by se toho mohla při troše štěstí dočkat.

Dobývání vesmíru je oblíbeným námětem také sci-fi filmů. Máte tento žánr rád? Jaké jsou podle Vás nejdokonalejší příklady pohledu do budoucnosti dobývání vesmíru?

Sci-fi mám rád, i když – a je to profesionální deformace – jsem k tomuto žánru hodně kritický. Mnozí autoři si pletou sci-fi s černou magií, takže je to více „fi“ (fiction, fikce) než „sci“ (science, vědecká). Samozřejmě jistá umělecká licence je vhodná, dokonce žádoucí. Ovšem ukotvení v reálnosti také: to je přece podstata sci-fi.

V poslední době byl mimořádně hezky zpracovaný Marťan: takto nějak by – s přimhouřením oka – jednoho dne mohla mise člověka na Mars vypadat.

A v jakém filmu máte vesmír nejraději Vy?

Úžasnou podívanou představoval film Gravitace. Už si ani nevzpomenu, kolikrát jsem na něm v kině byl: na velkém plátně to byl opravdu „zážitek“ s velkým „Z“. Ale z hlediska fyziky a logiky musel člověk přivřít obě oči a ještě zatnout zuby. Tady už fyzika dostávala na frak v míře vrchovaté.

Nedávno médii prolétla i informace, že společnost SpaceX chce ve spolupráci s NASA vyrobit první hraný film natáčený ve vesmíru a hlavní hvězdou by měl být Tom Cruise. Je to pravda?

Oficiální to není, ale je pravda, že zprávy o tomto záměru probleskují. Jak se říká: není šprochu… A je pravdou, že o natočení nějakého filmu ve vesmíru se spekuluje už desítky let. Věřím, že to mnoho filmařů láká právě proto, že mohou být první a navždy se tak zapsat do dějin kinematografie. Ono podobných příležitostí už moc není, tady „dole na Zemi“ už se točilo prakticky všude.

Dnes jsou vesmírné scény filmů trikovou záležitostí. Ale dokážete si představit, že v budoucnosti opravdu štáb nasedne do kosmické lodi a poletí natočit záběry do vesmíru?

Bývalý administrátor NASA Michael Griffin při obhajobě stávajícího kosmického programu proti různým megaprojektům prohlásil: „Můj hardware bude vždy vypadat hůř než vaše prezentace.“ A to se dá přenést i do světa filmového: na palubě kosmické stanice natočený snímek bude vždy horší kvality než triky ze studia. V zásadě není důvod do vesmíru kvůli natáčení letět, pohodlněji a lépe to jde zvládnout ve studiu. Myslím, že tady půjde více o historický zářez a markentingový tah. První film natočený přímo na oběžné dráze, to zní. O kvalitu nebo děj vůbec nepůjde.

Tématem letošního festivalu je „Návrat do budoucnosti.“ Nabízí se tedy otázka, jak vidíte kolonizaci vesmíru a technologii letů do vesmíru, dejme tomu někdy kolem roku 2100. Prozradíte nám svou představu?

Ošemetná otázka. Těžko říct, jak bude kosmonautika vypadat za deset let – a vy chcete ještě nulu přidat… Nebudu mluvit o raketoplánech na exotická paliva a neuvěřitelných technologiích, ale vypůjčím si vizi dalšího velkého vizionáře Jeffa Bezose. Zakladatel Amazonu a aktuálně nejbohatší člověk na světě je totiž velkým příznivcem kosmických letů, dokonce kdysi toužil stát se astronautem.

„Země zůstane obytnou oblastí a místem lehkého průmyslu. Bude to překrásné místo k životu. Potřebujeme tuto unikátní planetu zachovat, protože je naprosto nenahraditelná.“

Jestli to bude za sto let, dříve nebo později, to už je jedno. Budoucnost lidstva je ve vesmíru, co se energie nebo zdrojů týká. Jinak by se také dalo říci, že kosmonautika je jediný a jistý způsob, kterak naši rodnou planetu zachovat.