Zlata Adamovská: Při rolích královen si užívám majestát, kostýmy i paruky

Eliška v seriálu Sanitka, barová zpěvačka Eva Adamová v legendárních Případech pro pátera Knoxe, královna v pohádce Peklo s princeznou nebo čerstvá energická vdova ve filmu Ženy v běhu. To je Zlata Adamovská, oblíbená česká herečka, která si letos přijede do Zlína osobně převzít Cenu za mimořádný přínos českému filmu. Zlatý střevíček jí organizátoři festivalu udělí na závěrečném galavečeru 7. června 2023. Stane se tak spolu s Pavlem Novým již osmadvacátým držitelem tohoto čestného ocenění.

Paní Adamovská, s jakými pocity jste přijímala informaci o rozhodnutí zlínských udělit vám cenu Zlatého střevíčku za mimořádný přínos dětské kinematografii?

Přiznám se, že trochu s rozpaky, jestli si takové ocenění zasloužím. Ale zároveň jsem byla samozřejmě potěšena, že to bude právě na tolik oblíbeném festivalu ve Zlíně.

Většina lidí si ve vašem věku už užívá zasloužený odpočinek. Vás si člověk asi jen stěží představí v poklidném důchodu. V posledních letech jdete z role do role. Máte vůbec čas si užívat zaslouženého odpočinku?

Čas na odpočinek si už delší dobu raději cíleně plánuji. Hlavně ty delší dovolené. Jinak si „baterky dobíjím“ hlavně tím, že se pořádně vyspím. Upřímně řečeno, nevybrala jsem si tohle povolání, abych odpočívala. Pokud budu mít sílu a chuť hrát, budu si to náležitě užívat možná víc než ten odpočinek.

První role si vás našly už během studií. To už je dlouhá doba. Za tu dobu jste se stala jednou z nejoblíbenějších českých hereček. Když se ohlédnete na začátek kariéry, dala byste svému začínajícímu hereckému „já“ nějakou užitečnou radu?

Nerada rozdávám rady, ale rozhodně bych svému já doporučila: nezavírej se před světem, cestuj a poznávej svět kolem sebe, nevzdávej se před bojem ani během něj, buď vstřícná k pracovním výzvám, zůstaň pokorná, ale buď houževnatá, buď trpělivá a zároveň zdravě netrpělivá, neztrácej optimismus, když přijdou těžké chvíle, v profesi zůstaň profesionálem, protože amatérů je kolem nás pořád dost.

Máte za sebou mnoho filmových či televizních rolí princezen. Jednu z prvních princeznovských rolí jste si zahrála v legendární pohádce Princ a Večernice. Zažila jste natáčení s Vladimírem Menšíkem, ale i scény v blátivém rybníku. Jak na tuto pohádku a její vznik vzpomínáte?

Dneska už trochu s nostalgií, je to už přece jen čtyřicet pět let. Přesto si jasně vybavuji právě Vladimíra Menšíka, který neúnavně udržoval na place dobrou náladu a neustále vyprávěl nějaké vtipné historky. Těsně před klapkou řekl pointu, my jsme se rozesmáli a byl mazec. Vynadáno dostal pan Menšík, protože režiséru Vorlíčkovi bylo jasné, že jsme nezkušené a smích na povel zadržet nedokážeme. Jednou jsem zase naopak záběr zaspala. Jako princezny jsme ležely ve svých postýlkách a čekaly na své prince. Jenže čekání na záběr se prodlužovalo a já jsem usnula jako špalek. Povel k vyskočení z postele jsem tudíž neslyšela a muselo se jet znovu. Dost jsem se tenkrát styděla a bylo mi líto, že jsem všechny v tom nočním natáčení zdržela.

V posledních letech se pak objevujete v pohádkách už v rolích královen. Peklo s princeznou, O Vánoční hvězdě, Korunní princ. Je nějaká pohádková filmová role, kterou byste si přála ztvárnit?

Královny jsou často krásnou variantou dobové role. Užívám si ten majestát, kostýmy a často i paruky. Vím, že bych se dobře cítila třeba i jako Plajznerka v Dalskabátech nebo pokud by to bylo možné jako nějaká animovaná postavička v kresleném filmu. Obdivuji fantazii a kreativitu tvůrců animovaných filmů. Jsou pro mne dodnes zábavou i zdrojem inspirace.

Vystřídala jste za svou kariéru nejrůznější žánry a typy postav. Ve vaší tvorbě ale převládaly kladné role. Nechtěla byste si zkusit někdy zahrát vyloženě nějakou zákeřnou semetriku?

A víte, že i takové role mne potkaly? Možná víc na divadle než ve filmu. Momentálně třeba ve Studiu Dva hraji paranoidní psychopatku Annie ve hře Misery anebo dost nepříjemnou ukřičenou kadeřnici ve hře Tři grácie z umakartu.

Je těžké pro současného režiséra získat do svého filmu Zlatu Adamovskou? Podle čeho si vybíráte role?

Vždycky mne v první řadě zajímá téma, scénář, režisér a kolegové. No a potom samozřejmě role, kterou bych měla hrát. Mám ráda, když má postava svůj vývoj. Chci, aby nebyla jen doplněk hlavního hrdiny, ale aby měla možnost proměny a abych si třeba vyzkoušela i něco nového. V Ženách v běhu jsem třeba uběhla čtvrtmaraton. V civilu by mě to nenapadlo ani omylem.

Od devíti let se věnujete také filmovému dabingu. Jste dvorní dabérkou Meryl Streepové, se kterou jste se i osobně setkala. Dabovala jste také Jacqueline Bissetovou, Sophii Lorenovou nebo Claudii Cardinalovou. Byly vám i hereckou inspirací? Případně v čem?

Za prvé to jsou všechno výtečné herečky a já jsem se prostřednictvím dabingu dostala k jejich zajímavým rolím. Pokaždé mám při práci v dabingu velkou zodpovědnost, abych jim ten jejich výkon nezkazila. Abych divákovi co nejlépe zprostředkovala adekvátní zážitek jako v originále. Není to vůbec jednoduché. Zároveň koukám do jejich herecké kuchyně, když se záběr či scéna opakují a oceňuji hlavně osobitost hereček a to, jak dokáží přenášet emoce. Třeba při dabování Madisonských mostů jsem brečela jako želva a musely se dělat pauzy v natáčení, abych ten film vůbec domluvila.

Zlín Film Festival je festival pro děti. Na jaké dětské filmy či pohádky vzpomínáte ráda Vy?

Už jako malá holka jsem milovala animované medvídky z cyklu Potkali se u Kolína. U těch bych vydržela celé hodiny. Věta „Pojďte, pane, budeme si hrát“ je vlastně takovým malým mottem hereckého povolání. Z hraných filmů pak vzpomínám ráda na Hrátky s čertem, protože byly krásně stylizované. A ačkoli nemám moc ráda scifi, film Cesta do pravěku od Karla Zemana mne kdysi nadchl pro zprostředkovanou touhu objevovat a poznávat. Ta mě neopustila dodnes.

Který poslední film jste viděla a přinutil vás se smát nebo plakat nahlas?

Možná film Spolu? Tam se smích zázračně střídal s pláčem. Štěpán Kozub byl v té roli opravdu výborný.

Do Zlína nepřijedete poprvé. Dokonce jste tady před lety natáčela i s manželem Petrem Štěpánkem film Intimity. Jak se vám na východní Moravě líbí?

My tu dokonce máme přátele. Často sem přijíždíme i s divadlem na zájezdy a pokaždé jsou to milá setkání s místními diváky. Lidé nejsou servilní, ale přesto jsou vstřícní, upřímní. Při skleničce slivovice si to tu vždycky užijeme.

ZLATA ADAMOVSKÁ (nar. 1959)

• Česká herečka, dabérka.

• Vystudovala státní konzervatoř a první televizní a filmové role začala dostávat již jako studentka.

• Od té doby jich ztvárnila desítky a lze ji považovat za jednu z nejobsazovanějších hereček u nás.

• Z výrazných rolí lze jmenovat snímky Princ a Večernice, Lev s bílou hřívou, Mladý muž a bílá velryba, Lásky mezi kapkami deště či seriál Hříchy pro pátera Knoxe.

• Věnuje se také dabingu, namluvila např. více než 20 filmů s Meryl Streepovou.