VŠE O VLKOCHODCÍCH
Po filmech Brendan a tajemství Kellsu, Píseň moře a Živitel přichází irské animační studio Cartoon Saloon s fantastickým počinem nazvaným VLKOCHODCI. S tímto doposud nejlepším filmem studia se tak bezesporu řadí k absolutní špičce současné animace.
Projekce filmu v rámci 61. ročníku ZLÍN FILM FESTIVALU:
PÁ | 10.09 | 16:00 | GOLDEN APPLE CINEMA, SÁL 3
PO | 13.09 | 15:00 | GOLDEN APPLE CINEMA, SÁL 1
Podrobnosti k projekci naleznete zde.
Zdá se, že v režisérech Tommovi Mooreovi a Rossovi Stewartovi si irská lidová kultura našla dva vynikající velvyslance. Jejich lyrické dobrodružství je opět hluboce zakořeněno v irském lidovém vyprávění. Film VLKOCHODCI se odehrává v roce 1650 na pozadí brutální kolonizace Irska. Angličtí okupanti vysílají lovce do vzdálené základny města Kilkenny, které se rozšiřuje na úkor okolních lesů. Lovec a jeho dcera Robyn musí jako delegáti nepřátelského režimu ulovit a zabít poslední smečku vlků. V lese Robyn zjišťuje, že místní legenda o takzvaných „vlkochodcích“, je pravdivá. Sbližuje se s dívkou Mebh, která se v noci proměňuje ve vlka. Přátelstvím s Mebh však Robyn riskuje nejen vztah se svým otcem, ale také to, že se promění ve tvora, kterého má její otec zničit.
Vlčí bojovníci
Kilkenny (jež je také sídlem studia Cartoon Saloon) je úrodnou půdou pro lidové příběhy opředenými tajemstvím a magií. Vlci bývali kdysi v Irsku v tak masivním počtu, že bylo k jejich lovu vyšlechtěno speciální plemeno psa - irský vlkodav. I nejslavnější irský kmen vlkochodců pocházel z Kilkenny. Byli to vlkodlaci z Ossory, potomci legendárního Laignecha Faelada, kteří měli dar se proměnit ve vlky. Jako vlci se toulali krajinou a své lidské tělo nechali ležet, jako by bylo mrtvé. S tělem se nesmělo hýbat, jinak by vlk bloudil krajinou navždy. Ve své zvířecí podobě byli vlkodlaci stejně krvežízniví jako skuteční vlci.
Legendy mají svůj původ v irských bojovnících, kteří se rádi přirovnávali k vlkům a při svých nájezdech nosili pláště z vlčí kůže. Hordy mladých zlodějíčků se uchýlily k životu v divočině a venkované se domnívali, že žijí jako vlčí bojovníci, loví lidi a zvířata. Atributy jako krutost a divokost, stejně jako nezlomná energie v sexu a boji, jim přinesly srovnání právě s vlky. Ve filmu jsou na jejich místě dvě neohrožené dívky, a to má velký význam.
"Inspirovali jsme se legendami z našeho regionu," říká režisér Tomm Moore. „Jako teenager jsem slýchával příběhy o vlkodlacích z Ossory. Část této mytologie jsme převzali a přidali jsme vlastní uměleckou interpretaci. “ Spolurežisér Ross Stewart doplňuje: „Příběhů, ve kterých vlci vystupují jako moudré postavy, jsme našli nespočet. Lidem, kteří se k nim chovali dobře, byli připraveni pomoci.“
Irsko versus Anglie
Zloduchem v tomto příběhu je anglický státník a lord protektor Oliver Cromwell. Není náhodou, že vyhlazení vlků jde na vrub iskolonizátorům - jako symbol napětí mezi irskou ispohanskou kulturou a křesťanskými okupačními silami. Dle puritánů je příroda divokou silou, která musí být zkrocena a přetvořena k obrazu Božímu. Pohanské tradice je třeba zničit a vytvořit režim založený na strachu a klamu, který si podmaní nejen politiku, ale také myšlení lidí. Divocí a nespoutaní vlkochodci, kteří se řídí zákony přírodními, nikoliv Božími, do tohoto obrazu nezapadají.
Vše nekrotké a divoké vzbuzuje strach, ať už jsou to vlci, nebo dvě svobodomyslná děvčata. Zrzavé lokny Mebh dávají znát, jaká skutečně je. Scény, v nichž Robyn stojí tváří v tvář otci a její světlé vlasy se vlní ve větru, nebo když na vlčím hřbetě peláší do města, připomínají hrdinskou estetiku PRINCEZNY MONONOKE studia Ghibli. Za zvuků hudby norské zpěvačky Aurory a její písně Running with Wolves si dívky naplno užívají svobodu. A jediné ohrožení tohoto sesterského pouta může přijít ze strany dospělých.
Člověk versus příroda
Film VLKOCHODCI je v podstatě eko-bajkou o konfliktu mezi těmi, kteří chtějí dominovat přírodě, a druhými, kteří s ní žijí v souladu. Tento konflikt se odráží v silných vizuálních kontrastech. Město charakterizují ostré hrany a domy navršené na sobě pomocí rovných linií. Měšťané mají hranaté tvary a působí robustně. Za městskými hradbami však životem jiskří les a svěží zeleň narušují jen oranžové duby.
Tomm Moore: "Městský svět jsme vytvořili pomocí dobových uměleckých děl." Řezy dřeva mají ostře definovanou geometrii a vespod plnou barvu. “ Les byl naopak načrtnut tužkou a definují jej volné linie a oblé tvary. Poté byl vybarven organickými akvarelovými odstíny. „Naše ručně kreslená keltská grafika dává divákovi pocit nadčasovosti.“
Vlčí vidění
Nejpůsobivější scény jsou pravděpodobně ty, v nichž se dívky světelným závanem čisté energie proměňují ve vlky. Díváme se jejich (vlčíma) očima, ale vnímáme i jejich sluchem a čichem. Ross Stewart dodává: "Tato sekvence byla vyvinuta v prostředí VR a modely 3D poté sloužily jako podklad pro následnou kresbu tužkou a uhlem na papíře. Konečný výsledek je tedy ruční práce oproti počítačové předloze. To vlčí vidění je opravdová jízda na horské dráze.“
Tomm Moore: "Z irských legend je možné těžit donekonečna, jsou to nadčasové příběhy, které může každá generace převyprávět a přizpůsobit aktuálním potřebám. Je to jako kolík, který při štafetě předáváte - z minulosti přes přítomnost až do budoucnosti. “
Za rozhovor děkujeme našemu belgickému spolupracovníku Gertu Hermansovi.