Tomáš Mrvík: I já jsem si šikanu zažil

Že natáčení nového filmu Smečka bylo v prostředí hokeje opravdu náročné, potvrzuje i Tomáš Mrvík, který se v roce 2019 na Zlín Film Festivalu také již představil, a to ve snímku Všechno bude.

Do Zlína přijíždíte se zbrusu novým snímkem Smečka, který pojednává o šikaně ve sportovním prostředí. Co jste si jako první pomyslel, když jste si přečetl scénář?

Že to bude úžasné, ale zároveň náročné natáčení na ledě, které jsem nikdy předtím nezažil, takže to pro mě byla výzva, kterou jsem doufám úspěšně dokončil.

Co Vy a sport? Konkrétně hokej… Jak moc intenzivní byla příprava na natáčení a co všechno obnášela?

Sport mám rád už od malička. Jako první jsem začal chodit na badminton, který jsem si rychle oblíbil. Po zhruba šesti letech jsem přešel na volejbal, který nebyl zrovna pro mě, tak jsem si našel florbal. Je dost podobný hokeji, ale není to ono! Zato hokej mi byl vždycky blízký. Sice jsem nikdy nehrál za žádný hokejový tým, ale každou zimu jsem trávil na rybníku nebo řece a hrál hokej. Často jsem koukal na televizní hokejové přenosy a doufal, že můj oblíbený tým vyhraje. Příprava na natáčení filmu Smečka byla opravdu vydatná. Měli jsme týdenní hokejový kemp ve Vizovicích, kde jsme se připravovali společně s režisérem Tomášem Polenským a hercem Vaškem Vašákem. Připravovali jsme se jak fyzicky, tak psychicky: každé ráno v 7 hodin protažení a klasický běžecký okruh, žádné odmlouvání, všichni museli makat na sto procent! Nejhorší byly asi ty noční běhy, kdy vás probudí třeba ve dvě ráno a řeknou vám, že máte za 5 minut být venku oblečený ve své výstroji a kdo se zpozdí, tak každá minuta navíc deset kliků. A ono obléct se do brankářské výstroje ve dvě ráno po tom, co vás někdo probudí, není taková sranda.

Hlavní hrdina David se ve filmu stává obětí šikany. Máte i Vy nějakou osobní zkušenost s tímto problémem?

Šikana je ve světě úplně všude, ať už ve škole, v práci, nebo v hokejové kabině. Nikdo se jí nevyhne a každý si ji zažije. A ano, i já jsem zažil šikanu. Myslím si, že je zbytečné rozebírat, jak a kde a kdo to udělal. Důležitější je, že jsem díky tomu teď mnohem silnější a vím, že když uvidím, že je někdo šikanovaný, tak mu samozřejmě pomůžu! Upřímně, když jsme točili pár scén (které uvidíte, tak o nich nebudu mluvit), tak mi bylo opravdu Tomáše líto.

Natáčení probíhalo především ve Zlíně. Měl jste kromě práce čas poznat i město? Co Vás tady nejvíce zaujalo?

Zlín je krásné město, kde jsem strávil zhruba měsíc. Zaujal mě Baťův mrakodrap a samozřejmě Baťovy domky. Také nedaleká zoo, ve které jsme se byli podívat společně všichni z hotelu Baltaci, kde bylo opravdu spoustu zážitku s ostatními herci. Za mě nezapomenutelné natáčení a lidé.

Smečka je Váš už druhý snímek před kamerou. Za ten první – Všechno bude – jste byl dokonce nominován na Českého lva, a to i přesto, že jste byl vlastně ještě neherec. Jak se z obyčejného kluka stane „hvězda“? Jak moc to byla náročná cesta?

Já osobně si nemyslím, že jsem hvězda. Sláva je největší forma porozumění. Hlavní hvězda je Tomáš Dalecký, který roli Davida zahrál úžasně, a nebylo by to bez něj ono! Film jsem ještě neviděl, ale když jsme spolu točili, bylo to úžasné a doufám, že budu mít ještě příležitost s Tomášem točit. Cesta, kterou jsem si prošel, byla náročná, ale jsem za ní nesmírně moc rád! Získal jsem hromadu zkušeností a poznal nespočet nových lidí a kamarádů.