Břicho draka Bucifala bylo inspirováno celerem kombinovaným s palačinkou

Boris Masník je významný český trikový výtvarník a supervizor filmových efektů, který patří ke špičce ve svém oboru. Je podepsán pod více než sedmdesátkou filmů a pohádek (např. S čerty nejsou žerty, O princezně Jasněnce, Arabela se vrací, Anděl Páně). Od roku 1998 pracuje u firmy Universal Production Partners (UPP), ve které se zabývá filmovými efekty a počítačovou animací. Během festivalu se návštěvníci mohou těšit jak na jeho odborné úvody k promítaným filmům ve speciální sekci, tak na zajímavé přednášky o historii a zákulisí trikové práce. Nejen to, jak některé ze známých českých pohádkových triků vznikaly, prozradil Boris Masník ještě před začátkem festivalu v rozhovoru. 

Zkuste nám ve třech větách shrnout, co má na starosti trikový supervizor filmových efektů. 

Supervizor filmových efektů provází v ideálním případě realizaci trikového filmu od úvodních příprav až po dokončení finální verze díla. Jeho úkolem je na základě zkušeností zajistit optimální podmínky pro natáčení trikových podkladů a jejich následné zpracování. Je také hlavní kontaktní osobou mezi trikovým pracovištěm a autory filmu.

Co se budete snažit ukázat a přiblížit divákům letošního festivalu? Na co se ve Vašem podání mohou diváci těšit?

Kromě odborných úvodů projekcí několika klasických trikových filmů budu mít na festivalu přednášky – nebo spíše „povídání“, protože slovo přednáška vypadá moc suše – o historii filmového triku a o tom, jakou zásadní revoluci v oboru přinesl nástup digitálních technologií. Také nechám účastníky těchto akcí prostřednictvím ukázek nahlédnout do zákulisí tvorby filmových triků klasických i těch současných. Dětským divákům bych zase rád ukázal, jak vznikají obrazová kouzla jejich oblíbených pohádek. Podrobnosti k těmto akcím naleznou zájemci v programu festivalu.

Na který promítaný snímek na festivalu byste speciálně chtěl diváky pozvat a proč?

Program 60. filmového festivalu ve Zlíně nabízí mnoho zajímavých titulů, je těžké z nich vybrat ten „nej“. Úkol si proto trochu usnadním – vyberu filmy dva. Jsou to kultovní díla žánru sci-fi – „2001: Vesmírná odysea“ Stanleyho Kubricka a „Gravitace“ Alfonsa Cuaróna. Srovnáním těchto dvou děl si může divák udělat úsudek, co tvorbě filmových triků přinesla (nebo možná i vzala?) digitální technologie.

Filmové triky realizované v naší kinematografii podle Vás prý nijak ve své kvalitě nezaostávají za světovou produkcí. Čím si to vysvětlujete? a můžete uvést nějaké příklady „české práce ve světové produkci“?

Filmové triky, stejně jako animovaný film, mají v naší kinematografii tradici. Spojení zkušeností z filmové tvorby, technologických řešení klasických filmových triků a výtvarného citu pro obraz, je ideálním východiskem pro tuto práci. Současní talentovaní tvůrci tak mohou navázat na odkaz fantastického světa triků Karla Zemana i na stále platné principy triků realizovaných v Trikovém studiu Barrandov a Zlínských atelierech. S využitím nejnovějších digitálních technologií tak můžeme ve firmě UPP úspěšně spolupracovat na realizaci vizuálních efektů pro velké zahraniční projekty, jako jsou například filmy „Blade Runner 2048“, „Wonder Woman“, „Allied“ („Spojenci“) nebo „Terminator: Dark Fate“ („Terminátor: Temný osud“).

Jaká je podle vás budoucnost filmů z hlediska efektů? Co diváky čeká například v horizontu příštích deseti let?

Přestože se filmovými efekty zabývám a měl bych je tedy hájit, doufám, že v dohledné budoucnosti „nezvítězí efekty nad filmem“. Již dnes audiovizuální tvorba trpí, podle mého názoru, nadvládou technologií a s tím související inflací obrazových efektů. Co tedy ještě může čekat diváky v budoucnosti? Pravděpodobně stále vyšší a vyšší rozlišení obrazu, zvýšení obrazové frekvence, superrealistické zobrazení všech objektů a jevů, které si fantazie autorů vymyslí, virtuální realitu s možností individuálního pozorování děje, interaktivní vstupy do děje příběhu… Tvůrce triků zase čeká automatizace některých postupů s využitím umělé inteligence. Ale bude to stále ještě FILM, jaký ho známe? Tuto odpověď raději nechám otevřenou a budu „starému dobrému filmu“ držet palce, ať se dožije přinejmenším druhé stovky let.

Filmové triky mají své místo i u hraných pohádek. Mají podle Vás nové technologické možnosti vliv na kvalitu pohádek?

Obor, ve kterém přes čtyřicet let pracuji, je na technologická řešení úzce vázaný. Přesto si dovolím kacířskou myšlenku. Podle mého názoru kvalita pohádek (a nejen pohádek!) je závislá na jejich příběhu, citlivém vyvážení napětí i humoru, inteligentním textu, nápaditém autorském zpracování, stále platných hodnotách a ne na technologických možnostech. Filmový trik má „pouze“ pomoci s vyprávěním příběhu, má posílit emoce a umožnit případnou výtvarnou stylizací. Ani nejdokonalejší triková technologie nenahradí kvalitní námět.

Vy sám jste trikově spolupracoval na celé řadě českých pohádek a filmů pro děti. Za zmínku jistě stojí Létající Čestmír, Arabela, Z pekla štěstí, Čert ví proč. Kterou z nich ale máte nejraději?

Připadám si jako otec velké rodiny, který by měl odpovědět na otázku, které ze svých dětí má nejraději. Každé z dětí má své plus a mínus – ale které je to NEJ? Přece jen jsou všechny „jeho“ (i když některé občas zlobilo, jiné odmlouvá atd..). a protože svou práci beru osobně, s dovolením tuto otázku nechám nezodpovězenou.

Je pravda, že například při tvorbě draka Bucifala z pohádky Z pekla štěstí jste se inspiroval jídlem?

Vidím, že se nic neutají. Ano, povrch draka Bucifala byl částečně „jedlý“, ale nebylo to z hladu. Chtěl jsem tohoto „virtuálního tvora“ co nejvíce přiblížit skutečnosti, přírodě, a tak jsem místo univerzálních počítačových textur nafotografoval detaily reálných předloh. Křídla draka vycházela ze struktury listu kapusty, břicho byl celer kombinovaný s palačinkou a vnitřek tlamy zase meloun. Ale zahrál si třeba i detail stromové kůry na drápech. Kolegové ve 3D oddělení pak tyto fotografie použili při vytváření povrchu Bucifalova digitálního těla.

Kultovní seriálem plným triků, který nemá dodnes konkurenci, stále zůstává oblíbená Arabela. Jak vzpomínáte na natáčení tohoto seriálu?

Natáčení Arabely stále patří k mým nejoblíbenějším pracovním vzpomínkám. Nejen tím, že scénář Miloše Macourka byl plný fantazie, a tedy ideálním podkladem pro využití všech tehdy dostupných trikových technologií, ale i profesionální a přátelskou atmosférou, která ve štábu po celou dobu natáčení panovala. Z hlediska trikové profese to mimo jiné znamenalo mnohem větší kontakt s „živým natáčení“, mnoho efektů se realizovalo přímo „na place“ a ne jako dnes v postprodukci. Některé z tehdejších efektů mohou dnes již vypadat trochu naivně, ale zase je v nich více cítit „člověčina“, která mi občas v dnešní době chybí.

Tématem letošního festivalu je Návrat do budoucnosti. Pokud by cestování časem nebylo pouhým filmovým trikem, ale realitou, kam byste se jako první vydal? Do jaké doby?

Pokud bych se rozhodnul použít festivalového „stroje času“, rád bych navštívil průkopníky filmového triku v období hledání a zdokonalování klasických technologií. Dobu, ve které trikové kopírky zdokonaloval Linwood G. Dunn, dobu, ve které vytvářel své animace Raymond Harryhausen a dokreslovačky maloval Peter Ellenshaw. Cestou zpět do současnosti bych se nezapomněl zastavit v Trikovém studiu Barrandov, kde jsem od roku 1978 pracoval a objevoval tajemství filmových triků. 

INFOBOX:

UPP – česká firma na trikové zázraky

Vzdělávací komplex UTB, posluchárna 128

Délka: 90 min.

4/9, 17.30

Blade Runner 2048, Wonder Woman, Terminátor: temný osud… Obdivujete vizuální efekty těchto velkolepých filmových zážitků? Myslíte si, že naši trikaři již bohužel takové efekty nezvládnou? Prezentace firmy UPP a.s. Vás přesvědčí o opaku. Některé z trikových sekvencí těchto velkofilmů vznikly v českém trikovém studiu pod rukama našich tvůrců. Prezentace trikového výtvarníka a supervizora filmových efektů Borise Masníka.