Režisér Xie Deju o filmu CESTA KE HVĚZDÁM „Nějaké to natrhlé tričko se vždycky našlo“

Sportovní výkon jako odrazový můstek k společenskému posunu – něco, co se vidí spíše ve filmu. Ale bratři Hai a He jsou ve velmi specifické situaci. V jejich případě je to vidina nových bot, která je přivede až do školního týmu skokanů přes švihadlo. Zkušenější členové týmu jim však dávají docela zabrat a brzy svého rozhodnutí litují. Po příchodu mladého učitele, který přijde s novými metodami a technikami, se ale vše obrátí k lepšímu.

Bratři ve svém životě musí čelit několika výzvám - ať už je to chudoba, vysoké nároky ve škole nebo neúprosný tréninkový režim ve sportovním klubu. Ale tito chlapci se umí vymotat z téměř každé situace. Svým jiskřivým výkonem a pořádnou dávkou radosti ze života okořenili čínský snímek s názvem CESTA KE HVĚZDÁM režiséra Xie Deju.

V nezapomenutelné úvodní scéně se oba bratři otočí na sebe (a na kameru) v rozhovoru, který se - co jiného byste mohli čekat - zvrtne do pořádné hádky.

Xie Deju: Zůstali jsme věrní naší filozofii realistického filmu, a tak se náš příběh musel formovat přirozeným způsobem. Proto do něj proniklo mnoho realistických prvků, jako jsou například neustálé boje a hádky mezi dvěma bratry. Vzájemné hádky pro ně byly snazší než samotné herectví! Tato úvodní scéna představuje obě hlavní postavy a ilustruje, jak se milují a zároveň nesnášejí.

Jsou přísnost a disciplína u mladých sportovců klíčovými vlastnostmi?

Deju: K dosažení svých cílů musí sportovci na celém světě dodržovat přísnou disciplínu v trénincích a životním stylu. Ve filmu je to učitel tělocviku - bývalý sportovec - který vyžaduje od svých žáků kázeň, chce, aby vstávali brzy ráno a každý den trénovali. Takhle to opravdu chodí na základní škole Qixing, která byla předlohou v našem příběhu. I když mohou studenti nějaký trénink vynechat, většina z nich od rána ve škole cvičí, protože je to něco, co mají opravdu rádi. Ve filmu je také uvidíte trénovat v blízkosti vodní nádrže nebo v „tygří díře“, což je exkluzivní idylická zahrada postavená ředitelem školy k uctění harmonického vztahu mezi lidmi a přírodou. 

Jak zásadní může být role učitele v tom, že je také mentorem?

Deju: Dobrý učitel může změnit životy mnoha studentů, jako ten ve filmu CESTA KE HVĚZDÁM. Mnohé obětuje, žije ve školní budově, vstává brzy a večer pozdě trénuje se svými žáky, a to vše zdarma. Jeho vliv na životy mnoha studentů je obrovský, zejména když se jedná o studenty z chudých rodin.

Pracovali jste zejména s herci nebo sportovci?

Deju: Tým skokanů přes švihadlo ze základní školy Qixing posloužil jako předloha pro příběh a ve filmu jsou to opravdu oni. Jsou to mistři republiky, někteří dokonce mistři světa. Ti, kteří měli nejlepší herecké schopnosti, byli vybráni do hlavních rolí. Zkoušelo se s nimi, aby si zlepšili své dovednosti.

Jak jste zvládli scény, ve kterých vystupují všichni mladí herci společně?

Deju: Jsou to děti, zlobivé a hravé, takže scény, ve kterých všichni spolu hrají, nebylo vůbec snadné natáčet. Často se mi chtělo řvát až do ztráty hlasu. Naštěstí to byly i děti chytré a nesobecké a společně jsme pracovali na dosažení společného cíle. Tolik dětí dohromady si žádalo i extra pracovní nasazení od kostymérů. Nějaké to natrhlé tričko, které bylo třeba spravit, se vždycky našlo.

Jak populární je v Číně skákání přes švihadlo?

Deju: Skákání přes švihadlo je v Číně značně rozšířené, dokonce je součástí školního vzdělávacího programu. Ať už ve městech, tak i v odlehlých horských oblastech najdete děti, jak si zkouší variace skoků přes švihadlo. A stejně jako basketbal a stolní tenis je i skákání přes švihadlo levným sportem, a proto je tak populární.

Jak se skákání přes švihadlo hodnotí?

Deju: Mé školní výkony ve skoku přes švihadlo bývaly hodně chabé. Ale během natáčení filmu jsem se od těchto dětí ze základní školy mnohému novému naučil, takže dneska skáču mnohem lépe.

Nyní bude váš film uveden na Zlínském filmovém festivalu, nejstarším a pravděpodobně největším evropském festivalu svého druhu.

Deju: Upřímně doufám, že se divákům bude můj film líbit, a budou hrdí na celý tým skokanů přes švihadlo. Jejich energií, odhodláním a chutí do života a sportu je nasáklý celý film. Účast na festivalu ve Zlíně je velkou ctí nejen pro všechny, kteří na filmu dělali, ale také pro celé město Guangzhou. Jsem si jist, že místní občané a média tomu budou věnovat velkou pozornost.

 Rozhovor pro Zlín Film Festival realizoval Gert Hermans. Děkujeme!