Daniel Rezende o filmu MONIKA A KAMARÁDI „Má pravidla jsou od toho, abych je porušoval“

Mysleli jste si, že už jste viděli dost filmů o skupině dětí, které společně vyšetřují zločin? Počkejte, až uvidíte film MONIKA A KAMARÁDI, který je barevnější než zmrzlina "twister", a ve kterém samy děti berou svou "otravnost" za svou největší kvalitu. Film vás vezme do brazilské čtvrti, která nemá obdoby. Obětí únosu, kterému chtějí přijít na kloub, je zelený (ano!) pes Fluffy. Po jeho zmizení musí Cebolinha (Jimmy Five) a jeho kamarádi Monica, Cascão (Smudge) a Magali přijít s vychytaným plánem k jeho nalezení.

Daniel Rezende, který se zapsal do povědomí za střih renomovaných filmů (MĚSTO BOHŮ, STROM ŽIVOTA, MOTOCYKLOVÉ DENÍKY a další), zvolil pro svůj celovečerní režijní debut komiksovou řadu autora Mauricia de Sousy, které je již 60 let a která je v Brazílii nesmírně populární. Trailer k filmu můžete zhlédnout zde.

Jak moc populární? 

Daniel Rezende: Komiks 'Monika a kamarádi' je v Brazílii opravdovým fenoménem, jehož statut lze přirovnat k disneyovkám. Příběhy o Monice zná všech 200 milionů Brazilců. Film byl v Brazílii uveden před rokem v obrovské konkurenci divácky úspěšných filmů. S ohledem na okolnosti musím říct, že se nám vedlo dobře. V této šílené zemi, kde se normálně na brazilské postavy v lokální produkci přijde podívat jen hrstka lidí, jsem na výsledek opravdu hrdý. Knihy Mauricia de Sousy jsou úspěšné také v Mexiku, Japonsku atd., ale ne v takovém rozsahu jako v Brazílii.

Přivést tak populární postavy v život patřičným způsobem asi nebyl zrovna jednoduchý úkol.

Rezende: Ty postavy mají šedesátiletou historii a přesto se nikdy nedostaly na filmové plátno. Jejich přeměna z kreslených na hrané postavy byla obtížným úkolem. Jak vytvořit dítě s pouze pěti chlupy na hlavě, dítě, co se nikdy nemyje, nebo děvčátko, které uzvedne auto? Postavám je v knize navíc pouhých sedm let!

Po všech těchto snahách by bylo škoda využít tyto postavy ve filmu jen jednou.

Rezende: Druhý díl už je natočen. V prvním filmu jsme vytvořili tento zvláštní a lehce nostalgický svět, ve druhém se ponoříme hlouběji do jednotlivých postav a jejich prožívání a přísahám, že budete mít alespoň pětkrát slzy v očích. Všechno, co v prvním filmu nenajdete, snad najdete v tom druhém.

Nebyly to však jen samotné postavy, které jste musel přenést na plátno, ale všechno, co se týká jejich světa. Při sledování tohoto filmu si nejprve všimnete barev, barev a zase barev.

Rezende: Vzhled postav vytvořených Mauriciem de Sousa je kultovní; nosí vždy stejné oblečení v základních barvách. Jeho styl kreslení je velmi jednoduchý - domy, auta, celý jeho vesmír je zpět v čistých a jednoduchých geometrických tvarech. Živé barvy postav jsou v první části filmu vždy v kontrastu s pozadím. Čím živější jsou jejich barvy, tím tlumenější jsou barvy pozadí. Oblečení dětí v červené, zelené, oranžové a žluté barvě, včetně modrého králičího plyšáka musely hrát v každém obraze prim.

Ale pak se v průběhu filmu mění, že?

Rezende: Příběh je rozdělen do tří částí; začíná v oné barevné čtvrti, ale když se dostanou do lesa, pozadí se mění na zelenou a hnědou. V domě padoucha už jsou jen barvy hnědá a černá. Nakonec se kruh uzavírá a vracíme se k původní barevné paletě.

Tato krásná, klidná čtvrť pro mne byla překvapivou filmovou lokací.

Rezende: Film se natáčel výhradně v exteriérech. Tu čtvrť, kterou vytvořil Mauricio de Sousa v padesátých letech, jsme kousek po kousku dali dohromady tak, že jsme přivezli různé prvky z různých míst. Hlavní lokací se stalo venkovské letovisko patřící nizozemským přistěhovalcům. Nakonec jsme k vytvoření jednoho místa použili prvky z šesti různých lokalit. Chtěli jsme, aby film vypadal nadčasově. Dávali jsme si pozor, aby ve filmu nezazněl žádný konkrétní časový údaj, tj. žádné televizory, žádné mobilní telefony. Naše umělecké oddělení odvedlo s minimálním rozpočtem skvělou práci. Všechno bylo třeba překreslit a přemalovat. Dokonce i auta, ať už nová nebo stará, musela mít tvar ve stylu rukopisu Mauricia de Sousy.

Natáčení bylo výzvou nejen pro umělecké oddělení, ale také pro make-up artisty.

Rezende: Snažili jsme se, aby se účesy blížily původním postavám, což nebylo snadné. V komiksu nemá Smudge vlasy po celé hlavě, ale jen nahoře, a Jimmy Five má na hlavě jen pět chlupů - namodelovat jeho postavu bylo vůbec nejtěžší. Mým kompasem a barometrem byl však samotný autor Mauricio de Sousa. Když jeho oči zářily, dělali jsme to správně. Pokud nesvítili, museli jsme na tom ještě trochu víc zapracovat.

O postavě Jimmy Five se říká, že jeho nejsilnějí vlastností je otravovat lidi.

Rezende: Jimmy Five, původně jménem Cebolinha (což znamená „cibulka“), je arogantní kluk, který si věří na to, že může být králem ulice (a proto musí porazit Monicu a ukrást jí vycpaného králíčka). Jak pak vzbudit u publika soucit s Cebolinhou? Ve filmu akcentujeme fakt, že Cebolinha Monicu opravdu miluje. A protože nezná jiný způsob, jak to dát najevo, tak ji šikanuje. Tak to mezi kluky a holkami bývá. Opravdu důležitý je ale fakt, že si  Cebolinha svou chybu uvědomí a udělá z ní svou silnou stránku. Pro dítě je tohle něco nesmírně těžkého. Proto s ním soucítíme, bez ohledu na jeho hrozné návyky. 

Kluci i holky jsou ve filmu opravdu dobře promícháni.

Rezende: To nebyla náhoda, na vyvážení scénáře jsme usilovně pracovali. Faktem je, že komiksová řada se jmenuje „Monica a přátelé“, ale v našem příběhu je protagonistou chlapec Jimmy Five. Udělat chlapce hlavním hrdinou v původně dívčím příběhu je složitá věc. S postavou Magaliho a Smudge jsme se ještě více natrápili, protože Monica a Jimmy Five na sebe vždy přitahují veškerou pozornost. Vyvážit čtyři postavy je mnohem složitější, než vyvážit dvě.

Dospělí se chovají vlastně jako normální rodiče, dělají si se svými dětmi starosti.

Rezende: Dokonce i postavu padoucha jsem se snažil nějak zlidštit a vysvětlil důvody, proč dělá to, co dělá. Nevěřím na hodné kluky proti těm zlým. Všichni jsme trochu dobří a trochu špatní. Jedinou pravdou na tomto světě je tento paradox.

Kolik energie bylo na place se čtyřmi dětskými herci? Byla to vysoké dávky v nonstop módu?

Rezende: Více méně. Kevin Vechiatto, v roli Jimmyho Five, je zkušený herec, který má za sebou již několik filmů. Ostatní tři nikdy předtím netočili. Vzpomněl jsem si na na způsob práce Fernanda Meirellese - od kterého jsem se hodně naučil - při natáčení filmu MĚSTO BOHŮ. Mladým hercům nikdy neukazoval scénář. A já to také nedělal. Spolu s koučem jsme zkoušeli jednotlivé obrazy výhradně prostřednictvím improvizace a já je směřoval k žádaným replikám. Řekl jsem svému štábu, že každý jednotlivý člověk z týmu je tu pro děti. „Nejsou tu pro nás, my jsme tu pro ně.” Na začátku a na konci každého dne jsme se hromadně všichni objali, což bylo nesmírně důležité. A když třeba jedno dítě chybělo, tak jsme pro něj objetí další den zopakovali, abychom mu to vynahradili. Natáčet film s dětmi, psy, v lese a v noci je snad to nejnáročnější, co může být, ale bylo to super. Na tomto komiksu vyrostl celý štáb a tak dali do jeho filmové adaptace celé své srdce. 

Na place jste také měli nějaké zajímavé zvířecí postavy, jako například zeleného psa Fluffyho.

Rezende: Otázka, jestli v příběhu necháme zeleného psa nebo ne, byla naprosto zásadní! Víte, ať už jako střihač nebo režisér, rád vytvářím pravidla k tomu, abych je pak porušoval. Pokud je nemůžu porušit, mám pocit, že jsem nebyl dost kreativní. Moje pravidlo číslo jedna pro tento film bylo: "I když film vychází z komiksové předlohy, ve filmu dovolíme jen to, co by se mohlo stát i v reálném životě"… ... no a pak dovolím na plátně zeleného psa, že?! Legrační prvkem Fluffyho v komiksu je to, že nejde poznat, jestli se díváte na jeho chlupatou hlavu nebo na ocas. Pro roli Fluffyho jsme zakoupili dvě štěňata a od narození je cvičili.

Modrého králíka jste také cvičili?

Rezende: Na place jsme měli alespoň pět loutek. Jednu vám ukážu. Je trochu špinavá a ošuntělá, ale je to jedna z těch původních. Kdyby se dalo na festivaly v těchto šílených časech cestovat, vzal bych si tuto loutku s sebou. Moc rád bych viděl reakce diváků po celém světě, jako například v České republice. Rád bych se setkal s publikem na Zlinském filmovém festivalu, ale bohužel to nejde.

Tento film je ódou na zvláštní druh přátelství, takové, které jsme měli jako děti a které možná už nikdy mít v dospělosti nebudeme.

Rezende: To je pravděpodobně důvod, proč je komiksová řada Monika a kamarádi dodnes úspěšná. Jejich příběhy oslavují krásy dětství a určitou naivitu, která se dospíváním ztrácí. V pokračování filmu pak jdeme hlouběji do tématu přátelství a nabízíme dětem koncept, na kterém mohou stavět ve svém vlastním životě. Včera v noci jsem viděl finální verzi a moc se mi líbí.