Poznejte Svět nabarveného ptáčete ještě před českou premiérou
K nejočekávanějším českým filmům letošního roku patří Nabarvené ptáče režiséra Václava Marhoula. Snímek vznikal po dobu deseti let dle světově proslulého románu Jerzyho Kosińského, výjimečného svou syrovostí a popisem krutostí, které mohou způsobit válka a jí pokřivené poměry a lidské charaktery.
Krátce předtím, než Nabarvené ptáče začnou promítat kina, budou fotografie z jeho natáčení netradičně vystaveny i ve Zlíně – v prostorách kavárny Bistrotéka Valachy. Deset let, během kterých film vznikal, přiblíží fotografické snímky Jakuba Čecha, Jana Dobrovského a Luďka Hudce. Výstava představí i pracovní koutek režiséra Václava Marhoula (scénáře, storyboardy, režijní poznámky, fota z natáčení) a rekvizity filmu. Nabarvené ptáče se tak krátce před premiérou dostane do vysoce uměleckých souvislostí, což v české kinematografii nebývá zvykem.
Premiérové uvedení putovní výstavy na Zlín Film Festivalu proběhlo v neděli 26. května za osobní účasti tvůrců filmu včele s režisérem Václavem Marhoulem. V rámci vernisáže se konal workshop s tvůrci filmu o náročnosti natáčení velkofilmu se světovými filmovými hvězdami a novou slovanskou řečí.
Natáčení filmu předcházelo osm let příprav, které zahrnovaly dvouletou snahu o získání práv ke zfilmování, 17 verzí scénáře, které vznikaly tři roky, a další roky pak nakonec úspěšné úsilí vedoucí k financování celého projektu. Nabarvené ptáče je výpovědí židovského chlapce o podstatě a smyslu lidského života a o lidském charakteru. Po mnoha stránkách výjimečný film se točil průběžně po dobu 16 měsíců na Ukrajině, Slovensku, Polsku a v Česku. Nabarvené ptáče má vedle hlavní role, kterou ztvárnil nyní už jedenáctiletý Petr Kotlár z Českého Krumlova, mezinárodní herecké obsazení. V první řadě na Marhoulovu nabídku kývli světové hvězdy, jakými jsou Harvey Keitel a Stellan Skarsgaard, vedle nich pak Udo Kier, Julian Sands a Barry Pepper. Z německých herců se na plátně objeví Tim Kalkhof, z ukrajinských Alla Sokolova, z ruských Aleksej Kravčenko, z polských se představí Lech Dyblik, ze slovenských Júlia Valentová a Martin Nahálka a z českých pak Jitka Čvančarová, Radim Fiala nebo Petr Vaněk. Světová premiéra proběhla v květnu 2019. Česká až v 12. září 2019.
INFOBOX:
Výstava Svět Nabarveného ptáčete
24. 5. - 4. 6. 2019, kavárna Bistrotéka Valachy Obchodní dům Zlín
Premiérové uvedení putovní výstavy na ZLÍN FILM FESTIVAL a za osobní účasti tvůrců filmu včele s režisérem Václavem Marhoulem.
Václav Marhoul: Nabarvené ptáče mně zasáhlo natolik, že jsem nebyl schopen se zbavit myšlenky příběh přenést na filmové plátno
Nabarvené ptáče je hluboce dramatický příběh zaobírající se bezprostředním vztahem mezi hrůzou a krutostí na jedné straně a nevinností a láskou na straně druhé. Přestože samotné dílo od svého vydání v roce 1965 způsobovalo a stále způsobuje silné kontroverze, dostalo se mu světového ohlasu i mnoha prestižních literárních cen. Filmová práva na román Nabarvené ptáče zakoupil producent Václav Marhoul, v roce 2013 dostal v Cannes cenu za scénář, nyní se chystá světová premiéra tohoto snímku. Proč si zvolil pro svůj film kontroverzní předlohou polsko-amerického autora Jerzyho Kosinskeho? A co by si přál, aby si lidé z kina po zhlédnutí jeho snímku odnesli? Na to jsme se zeptali Václava Marhoula v krátkém rozhovoru.
Vzpomínáte ještě, kdy jste se rozhodl, že příběh Jerzyho Kosinského přenesete na filmové plátno?
Ano, bylo to hned po dokončení filmu Tobruk v srpnu roku 2008. Nabarvené ptáče mně svého času jako čtenáře zasáhlo natolik, že jsem nebyl schopen se zbavit myšlenky ten příběh přenést na filmové plátno, a to i přesto, že jsem si byl vědom, jaká všechna úskalí to přinese a kolik práce bude nutné pro to vykonat.
Snímek míří do českých kin letos v září. Co byste si přál, aby si diváci po zhlédnutí filmu odnesli?
Otázky… Aby si odnesli otázky, na které budou každý který hledat odpovědi sám za sebe.
Co pro vás bude zaslouženou odměnou za tu 11letou práci na filmu?
Když se filmu podaří zaujmout, když uspěje na zahraničním trhu tak, aby všichni lidé, kteří mně věnovali svojí důvěru, tedy koproducenti, sponzoři, herci a štáb byli na svojí práci hrdí.
Snímek má bezmála 3 hodiny a minimum mluvených pasáží, ve kterých se navíc mluví speciálně vytvořeným slovanským jazykem – interslovanštinou, což je umělý jazyk srozumitelný většině slovanských národů. Proč zrovna novoslovanštinou a ne angličtinou?
Od samotného počátku jsem byl přesvědčený o tom, že právě angličtina by autenticitu Nabarveného ptáčete naprosto zničila. Sám Kosinski v předmluvě ke své knize uvádí, že příběh se odehrává kdesi ve východní Evropě, kde lidé mluví podivným nářečím. Proto jsem se rozhodnul, že použiji tzv. slovanské esperanto, umělý jazyk. K tomuto rozhodnutí jinak vedlo i moje rozhodnutí, že jsem si opravdu nepřál a nepřeji, aby se jakýkoliv stávající slovanský národ ve východní Evropě právě s tímto příběhem národně identifikoval.
Jak si s tímto jazykem poradili zahraniční herci?
Herci slovanského původu s ním problém samozřejmě neměli. Ovšem ti jiní, hlavně anglosaští, vskutku velký. A proto ti co jím museli mluvit, dostali s předstihem před natáčením své dialogy v audio i video nahrávkách, podle kterých se mohli připravovat. Zbytek jsme dotahovali přímo na place.