Filmy s fotbalovou tématikou dnes v kině
Zeptali jsme se režiséra Carlose Morelliho, režiséra filmu Můj fotbalový svět a režisérky Widad Shafakoj, která dnes uvedla svůj fotbalový film "17", na několik otázek nejen o fotbale.
CARLOS MORELLI, REŽISÉR FILMU MŮJ FOTBALOVÝ SVĚT: "Inspirací byla autencita."
Váš film je o dospívání na pozadí začínající fotbalové kariéry. Pro Tita je to v jeho věku velká
zkouška. Mohl byste mi prosím povědět něco víc o románu, podle kterého byl film natočen? Byl
inspirován skutečnými zkušenostmi nějakého talentovaného fotbalisty?
Román napsal bývalý profesionální fotbalista z Uruguaye, ale tento příběh nezpracovává jen jeho
přímé osobní zážitky. Pokud vím, pan Baldi neměl podobný život jako Tito. Vyprávění v jeho knize je
kombinací jeho osobního příběhu s příběhy jeho spoluhráčů, se kterými se setkal v různých
mužstvech, ve kterých hrál. Beru to tak, že pan Baldi nebyl tím nejlepším superhráčem jako Tito a
také nebyl tak chudý jako Tito, ale v určitém okamžiku odešel ze školy kvůli fotbalovému tréninku a
měl zkušenosti s tím, jak čelit prázdnotě v okamžiku, když se jeho kariéra profesionálního fotbalisty
chýlila ke konci. I když příběh z knihy je trochu jiný než příběh z filmu, tak ta věc, která mě nejvíc
přitahovala při četbě románu, byla skutečnost, že ta kniha byla napsaná z pohledu někoho, kdo znal
svět fotbalu, jeho hlas jako autora je autentický a to byl silný zdroj inspirace k napsání scénáře a
natočení filmu.
Jaké to je, být dnes v Uruguayi mladým fotbalovým talent? Získávají nějakou podporu od vlády?
Pokud jste v Uruguayi dobrým fotbalistou, může vám to změnit život. Je to velmi oceňovaná
dovednost a existuje mnoho možností, jak růst a rozvíjet svůj talent. V Uruguayi každý miluje fotbal,
je to sport, který nás definuje jako společnost, a když se okamžitě objeví talentové dítě, okamžitě
vzbudí pozornost.
Pokud vím, přímá a specifická podpora vlády pro chlapce, kteří mají fotbalové vlohy. V době, kdy
jsem psal scénář, celý můj výzkum ukázal jedno: tito talentovaní fotbaloví hráči a jejich rodiny musí
vyjednávat s kluby a manažery sami. V minulých letech však vláda projevila jasný záměr definovat
pravidla a předpisy týkající se práv a potřeb těchto chlapců.
Mohou existovat programy a nové projekty v tomto směru, o kterých nevím. Narodil jsem se v
Uruguayi, ale už osm let žiji a pracuji v Německu se svou ženou a dětmi, kde jsem připravoval
podklady a scénář tomuto filmu, poté jsem odjel na 4 měsíce do Uruguaye točit film a pak jsem se
vrátil do Berlína, aby dokončil postprodukci. Nejsem plně informován o tom, jak to v této oblasti
v Uruguayi chodí. Vím jen to, že když byl můj film premiérově promítán v uruguayských komerčních
kinech, vidělo ho neobvykle velké množství diváků (a film překonal mnoho statistik návštěvnosti) a po
nějakou dobu můj film vyvolal (stejně jako kniha, poté, co byla vydána) mnoho diskusí a sociálních
interakcí o právech těchto chlapců a o potřebě existence instituce, která by je ochránila před
chamtivými zájmy „průmyslu", zneužívajícího vášeň pro fotbal.
WIDAD SHAFAKOJ, REŽISÉRKA FILMU „17“: "Jordánci jsou fotbalem fascinováni."
Můžete mi říci, co pro Jordánsko znamená kopaná?
Kopaná je globální sport, Jordánci jsou jím fascinováni, když se hraje El Clásico nebo mistrovství světa,
pořádáme velké akce. Protože jsme takoví velcí fanoušci, je fotbal nejrozšířenější sport v Jordánsku,
což automaticky znamená, že máme mnoho národních týmů, fotbalových klubů a lig pro všechny
věkové skupiny, a to jak chlapeckých, tak dívčích.
Jaké to je, když je někdo v Jordánsku velmi mladým talentovaných fotbalistou? Dostává se jim
nějaká podpora od vlády?
V Jordánsku většina lidí podporuje fotbalové talenty, podpora přichází většinou z klubů a Jordánské
fotbalové asociace, jejímž předsedou je jeho královská výsost princ Ali Bin Al Hussein. Všechny
národní a klubové týmy dostanou šanci účastnit se tréninkových táborů v Evropě, Africe a Americe.
Pokud jde o ženský fotbalový tým U17, dostalo se jim výjimečné pozornosti při přípravě na
mistrovství světa, což byla historická událost, která se v Jordánsku uskutečnila.
V tiskové zprávě bylo uvedeno, že myšlenkou na natočení filmu 17 jste se začala zabývat, co vám bylo
jeho královskou výsostí princem Ali Bin Al Husseinem představeno 26 dívek. Jaké bylo natáčení?
Důvěřovaly vám hned od začátku, když jste se snažili zachytit jejich pocity? Ptám se proto, protože
některé rozhovory a záběry jsou velmi emocionální a museli jste se k nim hodně přiblížit.
Natáčení s dívkami bylo dost osobní, musela jsem narušit jejich privátní zónu, což bylo zpočátku
nepříjemné, ale v pozdějších fázích se to stalo velmi přirozeným. Než jsem je začala natáčet, strávila
jsem s dívkami spoustu času, takže jsme se svým způsobem spřátelili a když jsem se dostala do jejich
domovů a natáčela je i jejich rodiny, bylo to už pro nás všechno bez problémů. Dodnes s nimi
zůstávám v kontaktu a mám s nimi sesterský vztah.