Zpět
Sekce: Dny polské kinematografie
Člověk na kolejích (1956)
Jedné noci roku 1950 vlak zabije v kolejišti člověka. Mrtvý muž jménem Orzechowski byl od roku 1914 strojvůdcem. Okamžitě následuje vyšetřování. Výpovědi jsou ve filmu zobrazovány retrospektivně. Přednosta stanice Tuszka je přesvědčen, že Orzechowski byl sabotér, s čímž část vyšetřovatelů souhlasí. Mladý strojvůdce Zapora, který Orzechowskiho srazil, vypovídá o mrtvém obsáhleji. Líčí jej jako zatvrzelého, hrdého, panovačného a kritického vůči Zaporovi a jiným mladším kolegům. Signalista na přechodu, kde Orzechowski zemřel, podá také svou výpověď. Může se vyšetřovací komise dopátrat se pravdy ve světě, kde se pracovníci spolčují, podřadné uhlí je odznakem cti a starý řád je podezřelý?
| Země | Polsko |
|---|---|
| Rok | 1956 |
| Délka | 80 min |
| Věková skupina | 15 |
| Jazyk | Polština |
| Titulky | Anglické, české |
| Režie | Andrzej Munk |
| Scénář | Jerzy Stefan Stawiński, Andrzej Munk |
| Kamera | Romuald Kropat |
| Hudba | Józef Bartczak |
| Střih | Jadwiga Zajiček |
| Kontakt | Justyna Koronkiewicz I MEDIA MOVE |
Biografie
Andrzej Munk (1920–1961) byl scenárista a režisér. Studoval architekturu a práva, dokončil až filmovou školu v Lodži. Pracoval jako kameraman, natáčel dokumenty a krátké snímky. Debutoval celovečerním dramatem Modrý kříž (Błękitny krzyż, 1955). Jeho další film Člověk na kolejích (Człowiek na torze, 1957) patří k zásadním dílům polské kinematografie. Významné jsou i jeho snímky Hrdinství (Eroica, 1958), Smůla (Zezowate szczęście, 1960) či Pasažérka (Pasażerka, 1963).